Objednej

Obsah

1. Mystérium modlení
2. Hledejte a tak naleznete
3. Proste a budete vyslyšeni
4. Klepejte a bude vám otevřeno
5. Duchovní obnovování

Jak se Modlit

1.  Ve chvíli probuzení
2. Při podávání pokrmu
3. Na sklonku dne
4. Ve chvíli štěstí
5. V nouzi a tísni
6. Ve starosti o duši blížního
7. V pokušení
8. Před těžkou povinností
9. V hlubokých temnotách
10. U úmrtního lože
11. U kolébky
12. Ve velké radosti
13. O návrat k sobě
14. O rozzáření
15. Po vysvobození z nebezpečí
16. O zdar díla
17. Prosba o moudrost
18. Prosba o pravou víru
19. O vnitřní jistotu
20. Za vysvobození z pochyb
21. V nemoci a bolestech
22. Při vzpomínce na zesnulého

Mystérium modlení

(Úryvek)

Podle staré posvátné zprávy prý kdysi žáci moudrého tesaře, vnešeného ,,rabbiho" z Nazaretu, za ním přišli s prosbou:

- Pane, nauč nás modlit se! ... -

Na to, jak nám zvěstuje ona stará zpráva, je s Bohem spjatý Učitel života nabádal, aby již nadále - tak jako tohoto umění neznalí - nebrebentili dlouhé litanie, ale aby používali jen ona zázračně krásná, prostá slova, tak jak dodnes utkvívají na rtech všech těch, kteří podle té či oné formy víry vyznávají Láskou naplněné učení velkého, božského, výsostného Člověka, anebo se jen domnívají, že tak činí.

Přesto se však až dodnes jen málokteří dovedou opravdu modlit a ještě vzácněji lze nalézt toho, kdo skutečně pochopil, co znamená modlit se oním náročným způsobem, jak si veliký Milující přál, aby byl používán a naplňován.

Mnohý sice zná slova, která podle oné staré zprávy velký Milující svým žákům doporučoval, aby je užívali; - bohužel však jsou i nyní tato jeho slova ,,drmolena", - nejinak než ona, která On nijak zvláště necenil.

Na zneuctívání modlitby se také nic nezmění ani tím, když jsou slova přednášena nejpovznešenějším tónem, - dokonce pak ani co ,,nejpobožnější" sledování jejich smyslu, pokud je zaznamenáno jen mozkovým myšlením, - ještě nikterak nečiní z přeříkávání oněch nádherných slov skutečnou ,,Modlitbu". - - -

A tak se opět stalo nutností, znovu učit, co opravdu je skutečnou Modlitbou, i jak může ze slov lidské řeči Modlitba vzniknout. A jaké hluboké tajemství se v Modlitbě skrývá!

....

 

V HLUBOKÝCH TEMNOTÁCH Už ani modlit se Už ani volat Jen křičet Mohu O Světlo!   Zbloudilý, Zmatený, Ještě se nevyznám V hlubokém temnu Kolkolem mne.       Zmučen, Přestrašen Volám jen: Volám O Světlo!   Vy Milující, plni Světla, Nenechte mne samotného Se mučit V hlubokém zoufalství! Bez útěchy! Vždyť Jen její zdání I jen její stín Mne již dávno opustil!   Ó modlete se za mne Vy, kteří Ve Světle žijete, - Neboť já - - Už se modlit Nemohu!   Slyšte mne! Vyslyšte moje volání! Vždyť křičím Úpěnlivě Vás volám Z hlubiny Z hluboké bídy své: O Světlo, - Abych se ... Opět... Mohl modlit!

IN TIEFER FINSTERNIS Nicht mehr beten, Nicht mehr rufen, – – Schreiren... Kann ich nur Um Licht!   Verwirrt, Verirrt, Vermag ich nicht Mich noch Zurechtzufinden Im tiefen Dunkel um mich her.   Zerquält, Verängstet, Schreie ich: – Schreie Um Licht!   Lichte Liebende Laßt nicht allein Mich in Marter Wilder Verzweiflung! Trostberaubt! Selbst vom Scheine Scheinbaren Trostes Längst verlassen!     O betet Ihr für mich, Die Ihr Im Lichte lebt, – Denn ich – – Kann nicht mehr Beten!   Hört mich! Erhöret! Meinen Schrei! Ich Schreie zu Euch, – Schreie Aus meiner tiefen, Tiefen Not Um Licht, – Auf daß ich... Wieder... Beten könne!!