Cesta (Tajemství)

Začátek cesty lze nalézt zde na zemi uprostřed všedního dne; Všechny zastávky/mety na cestě leží ještě na území země; Teprve když jsi všechny jednu po druhé dokázal dosáhnout, můžeš se v pravdě od země odpoutat a vstoupit do říše Ducha, kde na Tebe čeká konečný cíl. (čti dál)

Zavolání (Slova Života)

Vypravil ses mně hledat a s posteskem se tážeš, kde že mne najdeš! – Já se však ptám, proč si mne až do dnešního dne nenašel? – 

Hleď, dal jsem ti své vidění a slyšení a svoji řeč jsem vložil do tvých úst!

Proč přede mnou zmlkáš, když ti přikazuji mluvit, naopak však mluvíš, když by ti mohlo mlčení přinést ujasnění? (čti dál)

Rozhovor u Brány (Hortus Conclusus)

Tomu, kdo je odkázán na své mozkem podmíněné pozorování a na myšlenkové úsudky člověka této země, zůstává téměř vše, co je v něm věčné - tedy to, co nemůže dojít k žádnému jakkoli představitelnému ukončení nebo zániku - skutečně Hortus conclusus: uzavřenou zahradou. (čti dál)

Mysterium Modlení (Motlitba)

Podle staré posvátné zprávy prý kdysi žáci moudrého tesaře, vnešeného ,,rabbiho" z Nazaretu, za ním přišli s prosbou:

- Pane, nauč nás modlit se! ... -

(čti dál)

Praktické Využití Manter (Mantra)

Jedním z nejvýznamnějších prostředků utváření duše je působit na ni určitým sledem hlásek lidské řeči. (čti dál)

Mé duchovní učení a další spisy (Bezbožnost)

Jak já to cítím, toto celé duchovní učení, titulem poslední knihy Hortus conclusus označené, je podobné před pouhou zvědavostí uzavřené zahradě, která se otvírá jen těm hledajícím, kteří se prokázali být oprávněni... (čti dál)

Chrám (Bô Yin Râ – život a dílo)

„Bůh je živý oheň“ – stojí v knize „Kniha o živém Bohu“.

Každý z nás lidí na zemi, je ztracený syn. Když v něm uzraje rozhodnutí připravit se k návratu domů a zařadit se do silového kruhu mezi nahoře a dole, pak se věčná láska postará o dobré pojistky, které zabrání tomu, aby padlé dítě světla vzápětí neshořelo v silném světle, dávno odvyklé nadpozemské energii, které se opět svěřuje. Neboť vše je zázračně zařízeno v hospodářství universa.

Oč zde jde? (čti dál)

Imanence (Bô Yin Râ – život a dílo)

Svět je plný lidí, kteří víceméně vědomě – pokud je to vůbec přípustné mluvit o vědomí při beznadějném stavu kolektivní hypnózy - hledají Boha. Není málo těch, kteří se uchylují pod plášť skepticizmu a ateizmu, existencializmu a nihilizmu. Většina těch, co hledají Boha, si pomáhají pojmem milosti v naukách o víře, které zdůrazňují transcendentní Božství. (čti dál)

Duše (Bô Yin Râ – život a dílo)

Jde v podstatě o zrození živého Boha v duševním Já, o uskutečnění v nitru. Ten zároveň mohamedánský a hinduistický básník – mudrc Kabir řekl: Když tvé okovy nebyly zlomeny během tvého života, jaká naděje na spásu ti nabízí smrt? (čti dál)

Polarita (Bô Yin Râ – život a dílo)

Bipolarita všeho života hraje odedávna rozhodující roli v náboženském a filozofickém poznání lidstva. Zde je třeba připomenout především prastaré čínské Tchai-ťi, kruh, rozdělený v Světlo a Tmu (Jing a Jang); dále připomeňme indo-tibetské znázornění buddhistických duchovních postav v milostném sjednocení s jejich ženskou „Šakti“ (čti dál)

Moudrost (Bô Yin Râ – život a dílo)

Ať se kdekoliv procházíte v této kvetoucí zahradě, stále máte před sebou celek. Aniž by se pokaždé celek opakoval v předmětu a motivu, v hledisku a podobě, obsahuje  přece každá kniha celek;  ano, dokonce i každá kapitola, každá řádka a téměř každá věta obsahuje celek, takže i v nejmenších částech je skryta celá nauka. Mistr mluví vlastně stále o jádru duše jednotlivce, a tudíž o universálním celku, který je v něm přece vyzářen. V důsledku toho nenajde nikdo, kdo zde listuje a hledá, systém nebo snahu o něj. To Já a to Veškerenstvo nejsou systémy, jsou to živoucí těla. (čti dál)

Podmínka (Bô Yin Râ – Nad všedním dnem)

Nesčetněkrát

Jsem upadl!

Upadl na své cestě za Světlem,

Upadl tam, kde jsem měl dále jít,

Upadl tam, kde jsem pevně chtěl stát!

Hřích na hřích jsem hromadil,

Hloupost na hloupost,

Vinu na vinu,

Nevyhnutelně!

Poněvadž ti, kteří mne utvářeli,

Museli mne ve vlastním prachu brousit,

 

Stejně jako ten nejtvrdší ze všech drahokamů

Jen v jeho vlastním prachu lze brousit.

Nikdy mi nebyl hřích potěšením!

Nikdy hloupost radostí!

Nikdy vina uspokojení!.

 (čti dál)